Jdi na obsah Jdi na menu
 


N. D. Walsch: Bohatství spokojeného života

16. 3. 2008

...

Neale Donald Walsch: Bohatství spokojeného života

...........

98 stran, nakladatelství PRAGMA, 1999

*

Další seminář s Nealem Donaldem Walschem. Dnes mluví o bohatství a o penězích. Nejdříve svoje posluchače upozorňuje na to, že rozhodnutí poslouchat ho není šancí změnit pouze jejich životy, ale je to šance i pro jejich známé, děti, partnery nebo rodiče, jelikož je mohou ovlivnit, pozměnit jejich náhled na život a stát se tak určitými "posly".

Pokračuje vyprávěním jak vznikly Hovory s Bohem (viz článek Kniha o plném a správném životě, tam najdete Nealův životopis) a dále se snaží popsat svůj pocit při tom, když poprvé mluvil s Bohem, podle něj to byla nepopsatelná radost, která mu vháněla slzy do očí - asi taková, jako kdyby v rukou držel právě narozené dítě. Potom se dostává k samotné otázce bohatství. Podle něj bohatství nespočívá pouze v penězích a drahých věcech, ale i v tom, kolik má kdo v sobě lásky, moudrosti, soucitu nebo smyslu pro humor. Uvádí zde věčnou pravdu, totiž, že co kdo dává druhým, dává to sobě, může to dát v jedné formě a vrátí se mu to v jiné - ale vrátí se to v každém případě. Neznamená to ovšem, že materiální věci bohatstvím nejsou!

Neal se nyní zaobírá pěnězi a tím, že mnoho lidí považuje peníze za něco špatného a když např. člověku někdo nabídne peníze za laskavost, odmítne je, jelikož by  měl pak pocit, že by peníze snížili hodnotu toho, co udělal. Walsch si to nemyslí. Podle něj peníze nejsou špatné a lidé by si to měli uvědomit. Peníze jsou jednou z forem energie, kterou nazýváme Bohem a jsou tedy jeho součástí. Nejsou formou životní energie sami o sobě, ale proto, že my sami jsme jim dali tu moc. Rozhodli jsme se prostě, že něčeho si ceníme víc (zlata), něčeho míň (hlíny). Přitom lidé považují bohatství za nádherné, neměli by si tedy říkat, že peníze jsou špatné. Peníze totiž vyžaduje všechno včetně dobrých a bohulibých činností. Jak bychom mohli některá dobrodiní činit bez peněz? Kromě toho na světě není nic špatné, dokud to špatné nezačneme považovat. S penězmi je třeba se spřátelit - a pak si za ně můžeme užívat, protože si to zasloužíme. Peníze jsou nástrojem, který můžeme použít na zlepšování světa (tak např. poskytovat zdravotní péči a bydlení pro druhé).

V dalších odstavcích autor rozebírá to, když se řekne "nemám na vybranou". Lidé totiž často dělají práci, která je nabaví, ale musí ji dělat, protože potřebují peníze. Když se jich pak někdo zeptá, proč dělají  práci, která je nebaví, řeknou: " Nemám na vybranou." Ale podle autora my máme vždycky na vybranou. Jenomže se vždycky rozhodneme pro to, o čem si myslíme, že povede k nějakému výsledku (v tomto případě peníze). Rozhodli jsme se ale sami.

Neale dále říká, že my sami si vytváříme svůj vlastní život i svoji vlastní finanční situaci. Peníze totiž nezískáváme tím, že něco děláme, ale tím, že něčím jsme a to bez ohledu na vzdělání nebo etnický původ. Protože každý může být milující, každý může být mimořádný, velkorysý, soucitný...Tak například usměvaví a přátelští listonoši dostávají největší spropitné. Vše tedy závisí na ochotě lidí vydat ze sebe co nejvíc krásného.

Autor nyní rozebírá otázku vlastnictví. Podle něj si dříve nebo později uvědomíme, že nic nevlastníme, jen něco spravujeme. Snaží se dokázat, že vlastnictví státu, které v sobě zahrnuje nejen zemský povrch, ale i vzdušný prostor nad tímto povrchem a rovněž i prostor pod zemí, je směšné. Položme si otázku, kam až stát tento prostor vlastní? Až na druhý konec země? Potom ale stát vlastní i zemi na druhém konci zeměkoule...

Na světě je dostatek všeho pro všechny. Problém je ale v tom, že ti, co mají dostatek, nejsou schopni se podělit s těmi, kdo nemají nic. Přitom ale to, co dávám druhým, dávám sobě. Někdy je důležité dávat na to, co má smysl. Uvědomme si tedy, že peníze mají smysl jen tehdy, když jsme ochotni je utratit. Lidé, kteří šetří, ve skutečnosti nic neušetří, protože peníze mají čím dál menší hodnotu.

*

Můj názor na knížku

Dá se říci, že tahle Nealova knížka se mi líbila víc, než ta předchozí. S mnoha jeho názory souhlasím, hlavně s tvrzením, že peníze, které leží, jsou vlastně k ničemu a hodnotu získávájí až když se za ně něco pořídí, přispěje se s nimi na něco apod. Zároveň ale přemýšlím nad tím, že mít něco našetřeno na horší časy není přece k zahození...?

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář