Jdi na obsah Jdi na menu
 


Realismus v malířství

10. 7. 2007

Realismus v malířství

     V realismu se umělci zabývají většinou venkovem, protože venkovský život v sobě chová více zvláštních typů člověka a také proto, že pocházejí z venkova. Centrem uměleckého hledání je Paříž.

     Hlavními představiteli realismu v malířství 19. století ve Francii byli: Gustav Courbet, Honoré Daumier, Jean-Baptiste Camille Corot, Jean-Francois Millet, v Česku potom Mikoláš Aleš, Jaroslav Čermák nebo Karel PurkynĚ.

     Honoré Daumier byl francouzský malíř, grafik a sochař, začínal jako karikaturista kritizující politické problémy, spolupracoval s časopisem La Caricature. Pak maloval oleje- zabýval se náměty z literatury, divadla, soudního prostředí a každodenního života prostých lidí(pradlen…) Měl zálibu v prudkých světelných kontrastech a dramatickém stupňování děje. Mezi jeho obrazy patří například Pradlena, Alegorie republiky, Odpočívající komedianti a Don Quijote.

     Gustav Courbet byl reprezantem programového realismu Štěrkaři. Námětem je těžká práce. Roku 1855 umělecká porota odmítla vystavit jeho dílo na Světové výstavě v Paříži. Maloval lovecké jevy, krajiny a maríny, zabýval se sociální tématikou (chudáci, proletáři, prostitutky….) Ve svém obrazu Alegorický ateliér zobrazil sebe s modelkou a s představiteli různých vrstev. Problém prostituce je obsažen v obrazu Slečna na břehu Seiny. Jeho další obrazy jsou například Pohřeb v Ornans a Dobrý den, pane Courbete, kde zobrazil malíře, kteří se setkávají na cestě. Zabýval se akademickou malbou. „Podstatou realismu je popření ideálního světa“

      Jean-Francois Millet byl francouzský malíř a grafik pocházel ze starého selského rodu. Dlouho zůstal zneuznán, žil s rodinou ve velké nouzi. Milletovou zásluhou se poprvé v moderním malířství objevuje sedlák při práci bez sentimentální nebo humoristické pointy, je namalován s pravdivostí a klidnou monumentalitou. Jeho obrazy mají epickou šíři lidového vyprávění. Realismus vyloučil z nich všechno malé a zbytečné, takže zůstala jen harmonie mezi člověkem a krajinou, dělníkem a prací. Millet patřil k zakladatelům barbizonské školy. Zapůsobil na generaci impresionistů a zejména na V. van Gogha. Jeho obrazy jsou například Odchod do práce a Sběračky klásků.

     Dílo Mikoláše Alše bylo založené na dramatickém výrazu a lidové pádnosti, ale velkolepá monumentalita jeho raných cyklů Smysly a Vlast a olejových obrazů např. Setkání Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem byla oceněna až v umělcově stáří, kdy se věnoval převážně ilustracím. Jeho smysl pro monumentalitu se uplatnil v četných kartónech pro fresky a sgrafita na průčelí domů v Praze, v Plzni a jiných českých městech. Vynikl jako ilustrátor českých lidových písní (Špalíček), pohádek, pověstí a přísloví a knih F. L. Čelakovského, A. Jiráska aj.

     Karel Purkyně byl další osobností generace českých realistů. Studoval staré mistry v Louvru a přírodu, vytvořil monumentální podobizny, např. Podobizna rodiny řezbáře Vorlíčka. Obraz Kovář Jech bývá považován za manifest českého malířského realismu. Maloval i zátiší: Sova sněžná, Bažanti, Zátiší s cibulí a kopretinami….Barvu nanášel v silné pastě, kterou modeloval špachtlí a nožem, kresbu vyrýval rukojetí štětce. Zúčastnil se Shakespearovských slavností. Navrhoval živé obrazy a kostýmy pro 320 komparzistů a namaloval osm studií k průvodu shakespearovských postav. Spolu s Quido Mánesem ilustroval Cervatesova Dona Quijota. Byl i kritikem umění.

     Jaroslav Čermák byl první český historický malíř. Zabýval se náměty z historie (Táborité bránící úvoz)

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Děkuju

(forzabanik, 19. 10. 2008 18:28)

Děkuju mnohokrát za tento geniální článek. PS.referát mám hotový